Vůbec není podstatné, že je ve skutečnosti velmi odolné a vcelku zdárně přežije i velká trápení. Naše dnešní doba je ale vůči dětem stejně náročná, jako ty předcházející, i když v poněkud jiném směru. O některých aspektech hovoří  psycholog MUDr. Michal Florian.

Kdybych byl býval

"Starší generace sice obvykle vyrukují se slovy: "Když jsem byl malý, tak jsem musel“... či "Kdybych měl příležitosti, co máte dneska vy, kde bych byl..." jsou ovšem ale i jiní, kteří poctivě přiznají, že mnohé věci byly dřív snadnější, jednodušší, méně náročné.

On se v průběhu času totiž mění jen charakter zátěže a nároků na děti. Ty dnešní neumírají na běžné choroby, netrpí podvýživou, nemusí od útlého věku tvrdě pracovat, nechodí do školy bez bot, na druhé straně ovšem dramaticky stoupají nároky na vzdělávání.

K tomu se přidává spěch, na nic nemáme dost času, zvyšuje se konkurence, mění se charakter rodinného prostředí, přes stále větší znalosti děti mnoha věcem nerozumějí, protože se na rozdíl od dřívějších dob odehrávají mimo jejich život.

Pozor  na šikanu

Vzhledem k tomu, že výzkumy jasně ukazují, jaký význam mají nejranější vývojová stadia v životě dítěte,  je třeba si uvědomit, si kolik problémů vzniká, když je matka s dítětem sama, či rodiče dobře nefungují, případně se dramaticky rozvádějí.

S velkou naléhavostí se nám tak vrací otázka významu rodiny a institucí při výchově a vzdělání dítěte a dělby péče. Od nejčasnějších stadií života se mnohé děti musejí vypořádat s násilím, šikanováním, někdy i sexuálním zneužíváním.

Se vstupem do školy na ně čekají i výukové a výchovné problémy. Dítě se obtížně adaptuje na neodpovídající podmínky školy, nejde mu učení, chová se způsobem, který učitel nebo spolužáci neakceptují. Pak často hrozí šikana.

Se stoupajícími nároky na vzdělání pro celou populaci stoupá počet dětí, které tyto požadavky nezvládají. Musí se vypořádat s tlaky školy i rodičů na poměrně jednostranný výkon, bojí se neúspěchu, mají strach, že špatným prospěchem zklamou rodiče.

Najdeme i  pozitiva

Jsou neustále srovnávány s druhými, žijí ve zmatku, způsobeném reakcí dospělých. Většina pubescentů třeba považuje marihuanu za stejně společensky tolerovanou drogu jako je alkohol a nechápou, proč je na rozdíl od něj tabuizovaná.

Děti se ale také těžko vyrovnávají s tím, že rodiče na ně nemají čas, jelikož hodně pracují, aby zajistitili standard rodiny, nebo naopak  s tím, že jsou nezaměstnaní, což berou jako společenskou degradaci.

Novým fenoménem jsou výrazné rozdíly v materiální úrovni rodin – v jedné třídě tak vedle sebe sedí děti, z nichž jedno má stokorunu na denní útratu,  zatímco druhé je rádo, když jí dostane jako měsíční kapesné.

I současná doba však přináší i řadu pozitivních prvků.  Rozšířily se možnosti vzdělávání, cestování, pracovního uplatnění. Dětem se otevřel svět a ony toho hojně využívají. A je i  velká pravděpodobnost, že se dožijí vyššího věku než stávající generace"  končí svůj příspěvek MUDr. Florian.