Rodiče versus děti

Potíže bývají mnohdy zbytečné a mohou za ně především rodiče, kteří jsou nekritičtí, mají na své potomky nesplnitelné nároky, zvlášť ti s akademickým titulem. Přesvědčit je, že jejich potomci na střední či vysokou školu „nemají“, protože nemohou natolik výrazně překročit inteligenční potenciál, bývá složité.

Alespoň to tvrdí zmíněný terapeut a pokračuje: Nejprve musím zjistit, jaký typ paměti převládá. Pokud nemá někdo rozvinuté logické myšlení, budou mu vždy dělat potíže exaktní vědy - matematika, fyzika, aj. Neumí si totiž odvodit základní pravidla či zákony, nechápe mnohdy ani samotné principy. Takže potřebuje najít jiný způsob, díky němuž může uspět.

Důležité je rovněž posílení motivace k učení z nepřímé - spočívající ve snaze dobrými známkami uspokojit rodiče, případně se vyhnout trestům - v přímou, založenou na lidské touze po vědění. Zde používám relaxační metody, které ji stimulují, stále platí, že pokud člověk něco chce, hledá způsob, jak toho dosáhnout, když ne, důvody, proč to nejde, najde ještě mnohem snadněji.

Na okna meditace

Nárazové poruchy paměti, tzv. okna, se negativně projevují ve stresových situacích, jako jsou maturitní či přijímací zkoušky, důležité testy, atd. Tréma, nízké sebevědomí, či strach z neúspěchu jsou nejčastější faktory, vytvářející psychický blok, kvůli němuž nejsme schopni si okamžitě vybavit látku, kterou jinak bez problémů ovládáme.

Ten lze - naštěstí - odstranit. Vhodným řešením je hypnóza, já ale dávám přednost meditačním technikám, kdy jsou mí mladí klienti při plném vědomí a aktivně se mnou spolupracují na řešení svých problémů. Počet sezení (přibližně dvouhodinových) odvisí od toho, zda jde o trvalé zlepšení prospěchu, či přípravu na zkoušky.

V prvém případě jde obvykle o dvě návštěvy týdně po dobu jednoho měsíce - i déle - v druhém stačí celkově tři, čtyři, přičemž k té první by mělo dojít čtvrt až půl roku před akcí. Zlobení má důvod Zatím se nestalo, aby mnou připravovaný student neuspěl.

Potřebné změny

Není to ovšem snadné, někdy je nutné od základu změnit a naturelu přizpůsobit styl učení, zvýšit pohotovost paměti, aby v mžiku dokázala ze zásobárny získaných poznatků vybavit ty podstatné, případně je vyhodnotit. K příčinám špatného prospěchu patří i poruchy chování, obvykle jde o vyrušování či neschopnost soustředění na výklad.

Pro mnohé „hříšníky“ jde ovšem o způsob, jak na sebe upoutat pozornost okolí, spoléhají na to, že se nebude řešit jen prohřešek, ale i důvody, které k němu vedou. Ty obvykle eskalují v pubertě, zejména u chlapců. Může jít ale také o závažná traumata ukrytá hluboko v duši, zejména pokud někdy v minulosti došlo k psychickému či fyzickému týrání, jehož následkem byla ztráta důvěry v dospělé osoby.

Získat ji zpět je extrémně složité, zvlášť když jediný způsob, jak se jich zbavit, je svěřit se s nimi, což znamená si depresivní zážitky znovu vybavit. Metody, které používám, jsou vhodné až pro žáky osmých až devátých tříd výše, dřív nemá smysl zabývat se detailněji prospěchem dítěte. Mnozí, co mají na prvním stupni trojky, dosahují velmi dobrých výsledků na druhém s odlišným systémem výuky…