Ujasněte si také alespoň přibližnou hodnotu dárků, abyste nedávali prasátko z moduritu někomu, kdo vám přichystal perlový náhrdelník – anebo naopak. Dobré je si uvědomit, do jaké míry má (nebo může být) dárek osobní. Na formálním setkání s rodinou vašeho šéfa je dost trapné mu darovat slipy s žertovným obrázkem, byť třeba víte, že kdybyste mu podobný prezent předali neformálně a se smíchem v práci, pobaví ho to. Ve většině případů je lepší se vyvarovat šokujících překvapení – například někomu, kdo nic předem netuší, darovat terárium s živým hadem. Překvapný by jistě byl, ale možná ne zrovna příjemně. Pokud si nejste stoprocentně jisti, že přesně víte, co by dotyčného skutečně potěšilo, volte radši dárky neutrální, jimiž nikoho neurazíte a nezaskočíte. K oblíbeným obdarovávacím zádrhelům patří rovněž trapas spočívající v tom, že někomu dáte věc, kterou vám on sám daroval vloni. Jestliže tedy nevíte s absolutní jistotou, kdo vám vlastně posledně dal tu dekorativní svíčku, jíž jste za celý rok ani nevyndali z efektního obalu, radši ji nechte dál doma zahálet. Ověřte si též, kolik lidí bude přítomno, abyste se nedostali do situace, že pro šest účastníků setkání něco mít budete a pro sedmého ne. Možná se vyplatí připravit si pro jistotu jednu milou drobnost navíc – když vám zbude, použijete ji napřesrok. Ani mezi blízkými příbuznými by se neměly místo dárků předávat pouze peníze. I když je jasné, že například pubertálního synovce potěšíte bankovkou v obálce asi nejvíc, přidejte stejně ještě alespoň malou osobní pozornost. Vhodným výběrem dárků totiž dáváte nejjasněji najevo, co ke komu cítíte, jak vám na něm záleží a zda ho máte rádi. A o to by mělo při vánočních setkáních jít v první řadě.