S tímto tvrzením, podloženým nezratnými důkazy (nepotěší asi nacionalisty vykřikující: „Nic než národ“) přišla společnost Genomac, zaměřující se na genetické testování, ať už jde o určování otcovství, identifikaci a příbuznosti, analýzu DNA pro výzkum geneticky podmíněných onemocněních apod.

Databáze DNA

Postupně si vytvořila rozsáhlou „databázi“ (velmi úzce spolupracuje s kriminalisty při odhalování zločinců) díky níž je schopna u  každého člověka po genetické linii vystopovat jeho původ.

A  to od současnosti až k onomu prvnímu praotci - nikoli ovšem tomu legendárnímu, který údajně stanul na Řípu, protože ten vůbec nemusel existovat, ale opravdovému zakladateli rodu.

Tuto netradiční službu nabízí každému, kdo o ni projeví zájem (počet žadatelů stoupá, otázku, odkud pocházíme, či kde jsme se na světě vlastně vzali, si občas položí asi každý).

Vzorek se odebírá stěrem z ústní sliznice i dásní s pomocí tzv. odběrového kitu, který zájemce obdrží poštou (případně může navštívit centrálu Genomac v areálu bývalé Mototechny).

Odkud pocházíme

Nejde o nic složitého, podle návodu to zvládne i malé dítě. Po prozkoumání vzorku obdrží zájemce jakýsi „certifikát“ , jehož součástí jsou i mapky, kde všude měl své kořeny.

Předem je ovšem nutno upozornit, že tento test se týká jen mužů, jejichž chromozom (Y) lze vysledovat až k samému základu (ženy ho nemají) a je zcela anonymní.

RNDr. Marek Minárik, Ph.D. generální ředitel společnosti Genomac nám k tomu řekl: "Když vědci dokázali přečíst celou strukturu DNA, se přišlo na to, jaké obrovské možnosti tento objev skýtá.

Jednou z nich je i fakt, že se nejen dědí z generace na generaci, ale i to, že některé úseky se přitom mění jen zcela minimálně. To umožňuje porovnat je s typickými znaky obyvatel z různých částí nejen Evropy, ale i  světa.

Novák z Ameriky

Pokud se znaky shodují, znamená to, že předkové pocházeli právě z těchto míst. Nejvíc stop nacházíme logicky u Slovanských národů, jak kolem Ruska, tak z území bývalé Jugoslávie, včetně Makedonie, mnoho stop však směřuje i do Itálie, Velké Británie či Španělska.

Stává se občas, a je to docela komické, že u někoho, kdo má typicky české jméno - například Novák, Kučera, nebo i Čech - zjistíme, že se jeho předkové toulali všude možně po Evropě, či i v zámoří, jen ne u nás!

Není žádnou výjimkou, že vysledujeme přes deset různých zemí, kde žili, a to včetně takových, které jsou od sebe vzdáleny stovky, či tisíce kilometrů. Kupodivu celkem málo jsme se „křížili“ s Němci a Rakušany.

A to i přesto, že k nim máme - pokud jde o vzdálenost, vliv kultury či prostředí, nejblíže. O příčinách se můžeme pouze dohadovat, v tomto případě by ale spíš mohli dát vysvětlení historici, případně sociologové" uzavírá Marek Minárik.

Pokračování příště