Podle Freuda - a jeho teorie jsou i přes výhrady odborníky stále uznávané - anální erotika vzniká velmi brzy, v kojeneckém věku, a to zásluhou „objevu“, že vyměšování exkrementů působí zároveň bolest i rozkoš. Při „tlačení“ před průchodem stolice totiž dochází k silné kontrakci svalů i podráždění sliznice, což vede k mírně bolestivým či nepříjemným pocitům. Ty však za pár okamžiků vystřídá slastná úleva.

Navíc dítě záhy zjistí, že tímto jednoduchým způsobem může ovládat emoce rodičů, a to jak pozitivně (pravidelným naplněním nočníku) tak negativně - zadržováním či znečištěním lůžka či oblečení. V pozdějším věku, kolem tří let, už dochází k prvním projevům anální masturbace, kdy si, ve snaze prožít libé i dráždivé pocity, zavádí do konečníku jeden či více prstů (někteří jedinci si i v dospělosti při masturbaci tímto způsobem zvyšují míru vzrušivosti).

Kult krásného zadku

Pokud se vrátíme zpět v čase, lehce zjistíme, že míra zobrazení análního koitu je již od starověku mimořádně vysoká, na vázách, amforách, či dalších nádobách jsou při něm zobrazeny nejen páry, ale i skupiny. Stejně tak nacházíme v dramatickém umění té doby mnohem častěji popisy půvabů ženského pozadí než poprsí, či genitálií. V Aristofanově hře Lýsistrata Lakonik nadšeně řičí: „Její zadek je nevýslovně krásný!“

I prostitutky lákaly zákazníky tím, že ho poodhalovaly a vyzývavě si na něj plácaly rukou a ani dnešní pornografie nevěnuje tomuto druhu erotiky tolik prostoru, jako starořecké epigramy, verše, malby, či nápisy! Kult hezkého zadku měl souvislost i s pederastií, ta tehdy ostatně patřila k běžné společenské normě. Základ milostného vztahu muže a chlapce spočíval v tom, že starší zaučoval mladšího do všech tajů tehdy nejvíc ceněného bojového umění, a ten mu jeho péči oplácel tím jediným, co  měl - svým tělem.

O to samé se starali v duchovní oblasti učenci, kteří takto „všestranně“ vzdělávali své nástupce. Jeden z posledních filozofických rozhovorů Sokrata nese jméno krásného prostituta Faidona, do něhož se zamiloval tak, že požádal své bohaté přátele, aby ho za nemalou sumu vykoupili z chlapeckého bordelu a mohl ho tak mít čistě pro sebe!!

Bohové a hrdinové

I bohové podléhali pohledům na hezký zadeček - bez ohledu na to, komu patřil! Zeus unesl krásného Ganyméda poté, co mu učaroval pohled právě na něj. Sex s ním ho natolik zaujal, až kvůli tomu zanedbával božské povinnosti a svět se řítil do zkázy! Situaci nakonec zachránil  Éros, který vytvaroval z mléka a mužského morku pozadí neodolatelné krásy a nabídl mu ho jako náhradu. ¨

Jak bohové, tak hrdinové, či vladaři. Hérakles měl kvůli silnému ochlupení přezdívku melampygos (černoprdeláč), Achilles používal konkubínu Briseidu jen jako občasnou náhražku za přítele Patrokla, jehož vroucně - a análně - miloval, totéž činil Théseus se svou chotí Helenou, král Demétrios byl natolik okouzlen zadnicí hetéry Mellity, že ji nabídl za soulož všechny své poklady.

Běžné bylo i skupinové vyměšování stolice, za které se nikdo nestyděl, archeologové totiž objevili starořecké vodní záchody uspořádané tak, že v kruhu, zřejmě aby na sebe vzájemně viděli, sedělo deset, dvanáct, i víc lidí!