Zácpa je pojem subjektivní, protože častost a charakter vyprazdňování je velmi individuální. Obecně se tak označuje problematické či bolestivé vyprazdňování, které je spojeno se změnou charakteru a/nebo frekvence stolice, přičemž častost vyprazdňování se mění s věkem. V praxi je možné považovat za fyziologickou hranici (u jedinců starších jednoho roku) alespoň tři vyprázdnění týdně. Zácpou trpí až pětina současné populace, častěji ženy. S věkem potíží a postižených přibývá, ale zácpa se nevyhýbá ani dětem. Nejčastější typ zácpy představuje zácpa funkční (habituální), která je způsobena psychickými vlivy (oddalování defekace) i nevhodným životním stylem (málo vlákniny, tekutin a pohybu). Léčba tohoto onemocnění spočívá v úpravě životosprávy a volbě správného projímadla, které má minimum nežádoucích účinků, ale z jehož užívání má navíc pacient další prospěch. Takovým přípravkem je osmotické projímadlo – originální laktulóza (Duphalac), které několika mechanismy upravuje konzistenci stolice, podporuje střevní peristaltiku, pomáhá obnovovat optimální složení střevní mikroflóry, čímž pozitivně ovlivňuje imunitní systém. Laktulóza ovlivněním střevní mikroflóry podporuje vstřebávání vápníku a hořčíku a navíc má preventivní (antikancerogenní, detoxikační) účinky. Napomáhá normalizovat spektrum krevních tuků. Základní pravidla léčby Je dobré, když se pacient trpící zácpou poradí s lékařem, aby byly zprvu objasněny příčiny zácpy, zejména nejde-li o symtomatickou zácpu, která provází doposud nediagnostikované onemocnění. Po vyloučení akutních stavů (náhlé příhody břišní, například zánět slepého střeva) lékař zpravidla doporučí další postup. 1. Dietní a režimová opatření • Dostatek tělesného pohybu • Dostatek tekutin (2 – 3 litry denně), vypít sklenici minerální vody nalačno • Pravidelná strava bohatá na vlákninu (už při snídani – celozrnné pečivo, ovesné vločky, ovoce, zelenina, lněné semínko), vyloučit bílé pečivo, silný čaj, borůvky, rýži • Neoddalovat vyprázdnění při nutkání • Nácvik „vyprazdňovacího“ režimu 2. Volba správného projímadla (pokud předchozí opatření nevedou k úpravě stolice) V současnosti se používají projímadla, která podle mechanismu působení můžeme rozdělit zhruba do 3 skupin: • Kontaktní laxativa jsou látky, které svým účinkem působí přímo na střevní stěnu a způsobují zvýšení střevní peristaltiky a omezují vstřebávání vody a minerálů ze střeva. Jejich hlavní nevýhodou je, že se téměř vždy jedná o návykové látky, jejichž účinek se s časem snižuje a při nadužívání mohou poškodit nervové zásobení střeva a tím nevratně zničit jeho funkci. Z přírodních látek jsou nejznámější Senesové listy (Sennagran), Regulax, Properistol. Mezi syntetické patří velmi propagovaný Guttalax nebo další přípravky (například Fenolax nebo Bisacodyl). • Osmotická laxativa na sebe vážou vodu a druhotně stimulují střevní sliznici k další sekreci hlenu, vody a elektrolytů. Jejich efekt je mnohem přirozenější. K těmto projímadlům patří nerozpustné a nevstřebatelné hořečnaté a sirné soli (třeba v minerálních vodách). Šetrnější jsou ta, jejichž účinnou látkou jsou převážně cukry, které nejsou vstřebávány do organizmu, a proto je mohou používat i diabetici. Tradičním zástupcem je Duphalac a Lactulosa. Jedinou jejich kontraindikací je jejich nesnášenlivost. • Látky stimulující střevní motilitu – působí přímo na hladkou svalovinu tenkého i tlustého střeva tak, že vyvolávají silné propulzivní peristaltické vlny. Do běžné léčby zácpy však tyto látky nepatří. Požadavky na ideální projímadlo • Nemělo by způsobovat křečovité bolesti a průjmy ani žádné další vážné nežádoucí účinky • Mělo by působit pouze v tlustém střevě • Nemělo by vyvolávat „zlenivění“ tlustého střeva • Mělo by být za všech okolností bezpečné, použitelné i u malých dětí, těhotných žen a starších osob Při volbě nesprávného projímadla, ev. při jeho nevhodném použití může dojít k nežádoucím účinkům. Při pravidelném a častém užívání projímadel je vhodné konzultovat jejich výběr s lékařem nebo lékárníkem. Opakované užívání některých druhů projímadel je totiž nejjistější cesta, jak se nikdy nezbavit zácpy. U dlouhodobého užívání kontaktních (dráždivých) projímadel hrozí vznik návyku. To znamená, že doporučená dávka ztrácí účinnost, což mnohdy vede k nebezpečnému zvyšování dávek. U těchto projímadel může dojít k úplné ztrátě motorické aktivity (pohyblivosti) střeva. To znamená, že v důsledku užívání kontaktních (dráždivých) projímadel může střevo „zlenivět“. Líné střevo pak odmítne pracovat i tehdy, když pacient užije projímadlo. Zkrátka jejich dlouhodobější užívání může způsobit pacientovi úpornou zácpu. Některá osmotická projímadla (zejména s obsahem solí) působí velmi rychle. V některých případech pak dochází k negativnímu ovlivnění vnitřního prostředí v důsledku nerovnováhy hlavních iontů (sodíku a draslíku), což je nebezpečné především u lidí s poškozenou funkcí ledvin. Tyto negativní účinky osmotických projímadel nejsou pozorovány u laktulózy. K nejosvědčenějším osmotickým projímadlům patří laktulóza. Přestože má výrazně sladkou chuť, nemusí se jí obávat ani diabetici, ani lidé, kteří se obávají přírůstku kilogramů. Laktulóza se totiž nevstřebává v tenkém střevě, protože na tomto místě nejsou přítomny enzymy, které by laktulózu rozštěpily a pomohly jejímu vstřebávání. Laktulóza se štěpí až v tlustém střevě, přičemž vznikají nízkomolekulární organické kyseliny (mléčná, octová). Tím se snižuje pH střevního obsahu a současně zvyšuje jeho osmotická aktivita. Proto se do tlustého střeva reabsorbuje voda, tak dochází k zvětšení objemu stolice, k jejímu změkčení a navíc k podpoře střevní peristaltiky (pohybů střeva). Protože laktulóza (Duphalac) působí až v momentě, kdy se dostane do tlustého střeva, první účinky lze očekávat za jeden až dva dny. Duphalac smějí užívat těhotné i kojící ženy a děti, včetně kojenců (po poradě s lékařem).