• Oceány tvoří 99 % životního prostředí na Zemi. Jen necelé půlprocento mořských lokalit je chráněno. • Velký korálový útes u Austrálie je největší stavbou na světě vytvořenou živočichy. Táhne se do šířky přes 2000 kilometrů a je viditelný i z Měsíce. Plným 60 procentům korálových útesů hrozí v následujících 30 letech zničení. O Velkém korálovém útesu a dalších významných korálových útesech se dozvíte více ve vrstvě Chráněné mořské oblasti. • Každý rok je do světových oceánů svrženo třikrát více odpadu, než je hmotnost ulovených ryb. Vrstva Mrtvé zóny ukazuje místa, kde už není pro život dostatek kyslíku. • Led v Antarktidě má stejný objem jako objem vody v celém Atlantském oceánu. Antarktický ledový štít, který každý rok pokryje oceán a zase roztaje, je dvakrát větší než území Spojených států. Vrstva Arktická ledová pokrývka monitoruje ústup arktických ledovců a proudění mořského ledu za posledních 30 let. • Rybaření každoročně způsobuje smrt více než 100 000 albatrosů a 300 000 delfínů, velryb a sviňuch. Vrstva Udržitelný rybolov seznámí uživatele s dopadem rybaření a také s tím, že změnou jídelníčku mohou výrazně napomoci ochraně oceánů. • Plejtvák obrovský je největší zvíře planety. Některé z těchto velryb byly vybaveny čipy, díky čemuž lze sledovat jejich pohyb oceánem. To umožňuje vrstva Sledování živočichů. Aplikace Google Earth byla vedle toho vybavena ještě novou funkcí nazvanou „Cestování“. Pokud ji využijete, můžete plout s velrybami a vidět oceán z jejich perspektivy. • Vrchní tři metry mořské hladiny zadržují stejně tepla jako celá atmosféra. Teplotu oceánu můžete sledovat denně ve vrstvě Teplota povrchu. Na mapě Oceánský atlas od National Geographic jasně uvidíte, jak se teplota mění s postupem k rovníku. • Na 90 procent sopečné činnosti probíhá pod hladinou moří. Mauna Kea, vyhaslá sopka na Havaji, je vyšší než Mount Everest (měřeno od dna k vrcholu měří 10 250 m). Ve vrstvě Podmořské jevy můžete objevovat další podmořské hory, příkopy a hřbety. • Oceán slouží jako hlavní zdroj potravin pro více než 3,5 miliardy lidí. Za posledních sto let se populace tuňáka, tresky, mečouna a marlína zmenšila o 90 procent. Vrstva Jaké ryby jíst vytvořená Společností pro ochranu moří nabízí profily běžně konzumovaných mořských ryb a každou rybu známkuje od 1 (ryby, jejichž lov je poměrně odpovědný) po 5 (ryby, jejichž prodej je správné bojkotovat). • Zhruba 80 procent veškerého života na Zemi žije pod mořskou hladinou. V roce 2000 se vědci z více než 80 zemí světa vrhli do ambiciózního projektu, jehož cílem bylo sečíst mořské živočichy. Projekt potrvá až do roku 2010, nicméně už v rané fázi vydal úchvatné výsledky. Seznámíte se s nimi ve vrstvě Projekt Census of Marine Life. Funkce Ocean je dostupná v nejnovější verzi Google Earth. Jakmile si přiblížíte oceán, uvidíte dynamickou vodní hladinu. Při dalším přiblížení se můžete ponořit pod ní a procházet se pod hladinou dostupnou ve 3D. Mimo jiné si lze prohlížet středooceánský hřbet, nejdelší podvodní pohoří táhnoucí se v délce 50 000 kilometrů kolem celého světa. Funkce obsahuje také 20 obsahových vrstev, včetně informací, jimiž přispěli přední biologové, geologové a oceánografové. Příklady z výše zmíněných vrstev: • „Prozkoumejte oceán“: Obsahuje fotografie a videa o nejzajímavějších místech oceánů po celém světě. Materiály dodalo na 80 jednotlivců a organizací. • Chráněné mořské oblasti včetně informací o Velkém korálovém útesu u Austrálie • Sledování živočichů: Ze satelitu můžete sledovat pohyb živočichů, jimž byly implantovány čipy, například tažení velryb. • Mrtvé zóny, udržitelný rybolov, tipy, které ryby jíst: Tato funkce poskytuje informace o škodlivém dopadu příliš intenzivního rybolovu a o tom, jak lze v této otázce pomáhat. • Podmořský svět Jacquese-Yvese Cousteaua: Podívejte se na videozáznamy z archivů slavného oceánografa Jacquese Cousteaua, včetně dosud nezveřejněných záběrů z minulých výprav. Na vývoji nové funkce úzce spolupracovala oceánografka a výzkumná pracovnice Národní geografické společnosti USA Sylvia Earle a rovněž poradní rada předních vědců a aktivistů angažujících se na ochranu moří a mořského života: „Nedokáži si představit efektivnější způsob, jak vzbudit zájem o modré srdce planety, než je pomocí funkce Ocean v Google Earth,“ říká Sylvia Earle. „Poprvé se tak nabízí šance všem, od seriózních vědců až po malé děti, vidět svět, celý svět, úplně novýma očima. Google Earth vdechne modré části naší planety život. I díky této nové funkci si většina z nás uvědomí, jak úzce jsou pevnina, voda, atmosféra a živé systémy propojeny. Řadu lidí tato funkce nepochybně překvapí, možná i šokuje. Objeví totiž nové souvislosti, nové zajímavosti a hlavně se budou moci na vlastní oči seznámit s bohatstvím života pod hladinou moře.“ Generální ředitel společnosti Google Eric Schmidt uvedení nové funkce komentoval slovy: „Oceány jsou v debatách o klimatických změnách často přehlíženy, přestože tvoří nedílnou součást celého problému. Zhruba třetina oxidu uhličitého vypouštěného do atmosféry skončí v oceánech. Navíc ztráta biodiverzity, k níž dojde v oceánech v příštích dvaceti, třiceti letech bude asi taková, jako kdybychom přišli o celé amazonské deštné pralesy. Ale nikdo si toho nevšimne, protože to nebude vidět. A proto je dnešní uvedení Google Earth verze 5.0 tak důležité – dává nám příležitost změnit pohled všech kolem nás." "Tak kouzelnou příležitost jako ponořit se pod hladinu moří a oceánů, pod skoro tři čtvrtiny naší planety, jsme doposud neměli," říká americký politik Al Gore. "A co víc, v Google Earth nyní najdete historické snímky, takže se můžete podívat, jak tato místa vypadala dříve, jak se mění - především vlivem lidské činnosti. Například můžete sledovat tání největšího ledovce v Národním parku Glacier - ledovce Grinnell - snímek po snímku, za posledních 10 let."