Výzkum

Některé studie naznačují, že krevní skupina může hrát roli v riziku srdečně-cévních onemocnění. Odborníci však upozorňují, že genetika je jen částí příběhu a skutečnou délku života výrazně ovlivňuje především životní styl.

Představte si, že byste mohli vést rozhovor s kýmkoliv z říše zvířat. Moderní věda potvrzuje, že vysoce sociální druhy, jako jsou sloni, vlci nebo kytovci, disponují neuvěřitelně složitými systémy sdílení informací. Přesto odborníci varují: lidský jazyk s jeho gramatikou a abstrakcí může být ve zvířecím světě naprostým unikátem. I kdyby zvířata používala naše slova, dokázali bychom pochopit jejich priority a radikálně odlišné vnímání reality?

Zní to jako přehnaný titulek z bulváru. Jenže tentokrát za ním stojí skutečný výzkum. Podle studie rakouských vědců může preference hořké chuti – včetně čisté černé kávy – souviset s méně příjemnými osobnostními rysy.

Antarktida je místo, které v lidech probouzí zvláštní druh zvědavosti. Není to jen led. Je to bílý kontinent, kam se běžně nedostanete a kde člověku nic nepatří. A právě proto kolem ní vzniklo tolik příběhů, které se šíří dál rychleji než polární vítr.

Máte pocit, že tělo a duše jsou nerozlučný celek? Když se podíváte na vědu, filozofii i lidské příběhy, zjistíte, že rozdíl mezi tělem a tím, co za něj považujeme my, je hluboký  a možná i trochu tajemný.

Vědci poprvé zmapovali vývoj mozku napříč celým životem. Ukazuje se, že náš mozek má vlastní rytmus – chvíle růstu, konsolidace i zpomalování. Zlomové okamžiky přicházejí ve čtyřech konkrétních věkových bodech. A každý z nich může ovlivnit, jak přemýšlíme, jak se rozhodujeme i jak vidíme svět.

Analýza Birminghamské univerzity odhalila, které jméno lidé považují za nejkrásnější. O prvenství se postaralo jméno, jehož melodie lahodí napříč jazyky i kulturami.

Evropané příliš neholdují pohybu a dlouhé hodiny vysedávají u televize nebo počítače. Přes varování zdravotníků je tento trend zvláště znepokojivý u mladých lidí, kteří díky tomu ujdou za den jen 2000 kroků. Přitom optimálně by mě člověk ujít alespoň 10.000 kroků denně. Ve svých důsledcích je sezení nebezpečnější než kouření.