vědci

Je téměř černá, z květu jí vyrůstají tři podivné „rohy“ a ke svému životu nepotřebuje fotosyntézu. V thajském lese vědci objevili drobnou rostlinu, která vypadá spíš jako rekvizita z fantasy filmu než jako skutečný botanický druh. Dostala příznačné jméno Thismia daemona. A její způsob života je možná ještě podivnější než její vzhled.

Zapomeňte na hladovění a zázračné pilulky. Nový výzkum naznačuje, že s ukazateli biologického věku může pohnout už obyčejná změna poměru tuků, sacharidů a bílkovin. Má to však jeden důležitý háček: méně bílkovin automaticky neznamená delší život.

Díváte se svému psovi do očí a on začne mrkat? Nemusí jít pouze o únavu. Nový výzkum naznačuje, že psi reagují na mrkání člověka, ovšem především tehdy, když před nimi stojí jejich vlastní páníček. U cizích lidí se stejný efekt neprojevil.

Sedíte večer venku s přáteli, ale zatímco ostatní mají klid, kolem vás krouží jeden komár za druhým. Nejde jen o smůlu ani o domněnku. Nový výzkum ukázal, že jednotlivé druhy komárů skutečně dávají přednost určitým lidem.

Majitelé psů to nejspíš tušili dávno, nyní však dostali do rukou vědecké důkazy. Psi nesledují pouze tón hlasu nebo pohyb rukou. Z lidského obličeje dokážou vyčíst mnohem víc, než jsme si dosud mysleli. Magnetická rezonance ukázala, že jejich mozek reaguje jinak na radost, strach, smutek a hněv. Zvláštní význam pro něj má lidský úsměv.

Co kdyby vám někdo řekl, že delšího života nemusíte dosáhnout drastickou dietou ani každodenními hodinami v posilovně? Podle vědců může mít překvapivě velký význam i jediná změna životního stylu. A čím dříve s ní začnete, tím větší přínos může mít.

Oceány stále skrývají tajemství, která dokážou překvapit i zkušené vědce. Zatímco většina lidí považuje mapu planety za dávno hotovou, pod hladinou se odehrávají děje, které jsme dosud nikdy neviděli. Jen během posledních týdnů přinesly vědecké expedice hned několik mimořádných objevů.

Plastový odpad dnes patří mezi největší ekologické problémy planety. Každý rok se vyrobí stovky milionů tun plastů a značná část z nich končí v oceánech, řekách, půdě nebo na skládkách. Mikroplasty už vědci našli v pitné vodě, lidské krvi, placentě i mozkové tkáni. Přesto se nyní objevuje překvapivá naděje.