pes

Majitelé psů to nejspíš tušili dávno, nyní však dostali do rukou vědecké důkazy. Psi nesledují pouze tón hlasu nebo pohyb rukou. Z lidského obličeje dokážou vyčíst mnohem víc, než jsme si dosud mysleli. Magnetická rezonance ukázala, že jejich mozek reaguje jinak na radost, strach, smutek a hněv. Zvláštní význam pro něj má lidský úsměv.

Mnoho lidí to zná z vlastní zkušenosti. Po náročném dni si sednout na gauč, vedle nich se stočí pes nebo kočka a najednou jako by část stresu zmizela. Nejde přitom jen o pocit nebo zbožné přání milovníků zvířat. Vědci dnes stále lépe rozumějí tomu, co se v lidském těle odehrává během kontaktu s domácími mazlíčky. A výsledky překvapily i odborníky.

Na první pohled to zní jednoduše. Věk psa vynásobíte sedmi a máte jasno. Tenhle výpočet se opakuje desítky let a většina lidí ho bere jako fakt. Jenže není.

Stačí vteřina nepozornosti a běžná procházka se může změnit v nebezpečnou situaci. Setkání s agresivním psem patří k okamžikům, kdy lidské instinkty často selhávají. Křik, prudké pohyby nebo snaha utéct totiž dělají přesně to, co byste dělat neměli.

Na první pohled působí jako malý komik. Velké uši, vrásčitý výraz a pohled, který jako by komentoval každou situaci v domácnosti. Jenže tento pes není jen roztomilý společník. Mnozí majitelé tvrdí, že dokáže číst nálady lidí a reagovat na ně překvapivě přesně.

Psi patří mezi nejrozmanitější domácí zvířata na světě. Přestože mají společného předka – vlka – lidé během staletí vyšlechtili stovky různých typů psů, které se liší velikostí, srstí, temperamentem i tím, k jaké práci byli původně určeni. Dnes existují stovky plemen a jejich počet se stále mění podle toho, jak je uznávají jednotlivé kynologické organizace.

Některé kočky jsou rození introverti, milují tichou domácnost, vyhřátý parapet a svůj vlastní rytmus. Jiné jsou tak trochu salámistky, svět kolem nich je příliš nerozhází a lidské mazlení berou s lehkým nadhledem. A pak existuje třetí typ. Ten, který se vám motá pod nohama, vítá vás u dveří, přinese hračku jako aport a tváří se, že je čas vyrazit na procházku, klidně i na vodítku.

Když přemýšlíme o inteligenci zvířat, často se zaměřujeme na šimpanze, gorily nebo delfíny. Jenže při komunikaci právě se člověkem mají šimpanzi oproti psům překvapivě slabší pozici.