clovek

Někteří lidé pláčou při prvních tónech smutné písně. Jiní dokážou zadržet slzy i ve chvíli, kdy jim umírá blízký člověk, rozpadá se vztah nebo se jim hroutí svět pod rukama. Ne proto, že by necítili bolest. Právě naopak. Někdy je jí tolik, že se k ní člověk vůbec nedokáže dostat.

Ne každý, kdo se na vás usmívá, vám skutečně přeje. Někteří lidé dokážou své antipatie skrývat velmi dobře a navenek působí přátelsky.

Na první pohled působí jako malý komik. Velké uši, vrásčitý výraz a pohled, který jako by komentoval každou situaci v domácnosti. Jenže tento pes není jen roztomilý společník. Mnozí majitelé tvrdí, že dokáže číst nálady lidí a reagovat na ně překvapivě přesně.

Když přemýšlíme o inteligenci zvířat, často se zaměřujeme na šimpanze, gorily nebo delfíny. Jenže při komunikaci právě se člověkem mají šimpanzi oproti psům překvapivě slabší pozici.

Ne vždy poznáte „zlého“ člověka podle křiku, hádek nebo otevřené agrese. V reálném životě to bývá mnohem složitější – a právě proto i nebezpečnější.

Učíme se o nich ve škole, čteme o nich v knihách, stavíme jim pomníky. Dějiny nám často nabízejí jednoduchý příběh: hrdina, génius, světec. Jenže čím hlouběji se noříme do archivů, tím častěji pozdější výzkumy ukazují, že skutečnost bývá mnohem složitější.

Znáte to: přivedete si domů nového kamaráda, všechno vypadá příjemně, konverzace hladce plyne… až na jednu věc. Váš pes najednou ztuhne v rohu místnosti. Sleduje každý jeho (nebo její) pohyb, doslova každý krok — a občas  zavrčí.

V každém novém zaměstnání se chcete ukázat. Pracujete naplno, nosíte nápady, zůstáváte přesčas. Toužíte po uznání, i od šéfky (šéfa), která působí nekompromisně, ale spravedlivě. Jenže pak přijdou první střety. A vy zjistíte, že žádné dost dobré u ní (něj) neexistuje. Jen manipulace, kritika a pocit, že chyba je vždycky ve vás.