Lidé, kteří chtějí uzavřít církevní sňatek, musí splnit několik podmínek. "Řada lidí vidí tuto věc pouze jako 'my chceme mít svatbu v kostele', ale obřad v kostele, to je až ta poslední věc, podstatné je, že tento svazek je křesťanský, že je před Bohem a v církvi," píše katolický kněz Aleš Opatrný v sedmdesátistránkové příručce Příprava na manželství.

Konkrétně katolický sňatek vyžaduje pět podmínek: manželství mohou uzavřít pouze muž a žena, ani jeden z nich nesmí být už ženatý či vdaná, musí se brát dobrovolně, musí chápat svazek jako nerozlučitelný a nesmějí odmítat děti.

Předpokladem je, že jsou oba pokřtění katolíci. Pokud tomu tak není, žádá se o dispens (povolení). Například snoubenci v Praze posílají žádost na pražské arcibiskupství.

Katolické svatbě předchází příprava snoubenců. Například v kobyliské farnosti sv. Terezie trvají přípravy průměrně půl roku. Podle faráře Josefa Brtníka záleží na tom, jestli jsou snoubenci praktikující katolíci a nakolik jsou seznámeni s vírou a křesťanstvím. Pokud ano, stačí pouze dvě až tři sezení, některé páry ale docházejí ke knězi třeba i rok.

Alespoň pár sezení je důležitých proto, aby se budoucí manželé dozvěděli něco o slibu, který budou v kostele skládat. Slib obsahuje několik vět, ženich s nevěstou v něm jeden druhému říkají, že se vzájemně přijímají a odevzdávají, že si zachovají lásku, úctu a věrnost a nikdy se neopustí.
Před církevním obřadem musí snoubenci vyplnit a podepsat úřední listiny na matrice. Matrika následně komunikuje s knězem, který sepíše oddací list. Ten si zpravidla manželé vyzvednou na matrice první pracovní den po sňatku.

Obliba církevních sňatků se příliš nemění. Podle údajů České biskupské konference (ČBK) mělo roku 2007 svatbu v katolickém kostele 6304 párů, v roce 2006 pak 6331 snoubenců. V roce 2002 jich ale bylo méně než předloni, pouze 5839.

Ve sčítání lidu z roku 2001 se ke katolické víře přihlásilo 2,7 milionu lidí, pokřtěných katolíků je však víc. Autoři Bílé knihy církve (nynější pražský arcibiskup Dominik Duka a publicista Milan Badal) odhadli jejich počet na 4,2 milionu lidí.

Druhou nejpočetnější křesťanskou církví je Českobratrská církev evangelická (ČCE), v roce 2001 se k ní přihlásilo 117.212 lidí. Loni podle Tomáše Najbrta z tiskového oddělení církve uzavřelo sňatek v ČCE celkem 260 párů, dalších 96 civilně oddaných párů dostalo křesťanské požehnání.

Z 31 státem zaregistrovaných církví a náboženských společností jich deset nemá takzvaná zvláštní práva, mezi něž patří církevní svatební obřady. Stát neuznává například sňatky České hinduistické náboženské společnosti, hnutí Hare Krišna nebo muslimů. Podle ředitele Islámského centra v Praze Vladimíra Sáňky se v ČR uskuteční ročně přibližně deset muslimských svateb, nejčastěji v Praze. Bez civilního obřadu by ale byly neplatné. Muslimové se snaží dosáhnout práva církevních sňatků v ČR. Naopak právo obřadů, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky, mají v ČR například Svědkové Jehovovi.