Do kavárny vstupuje velmi elegantní a pohledná dívka. Na první pohled vypadá spíše jako manažerka významné firmy nebo modelka. K běžné představě tanečnice u tyče má na hony daleko. Když se jí později ptám na věk, přestávám věřit tomu, že práce v noci dělá lidi starší.

Pověz mi, jak jsi s tančením začala?

K této práci mě dostala má touha po cestování, dobrodružství a penězích, ale hlavně jsem chtěla vypadnout pryč z té mé „vesničky střediskové“. Vždycky jsem v hloubi duše věděla, že chci zažít něco víc, nehledě na možné nebezpečí. Tehdy (rok 2003, pozn. red.) se hodně mluvilo o Japonsku, takže jsem tak dlouho hledala na internetu, až jsem narazila na agenturu, která zprostředkovávala práci tanečnicím a hosteskám právě tam. 

Co ti svlékání za peníze přineslo a vzalo?

Získala jsem hlavně nezávislost, samostatnost, znalost cizích jazyků, poznala jsem cizí zvyky a kultury. Během 7 let jsem procestovala Japonsko, Itálii, Řecko, Německo i Rakousko. Při této práci jsem také poznala jednu z mých velkých lásek. Vzalo mi to normální nazírání na muže a na to, jak se k nim chovat. Také jsem si žila na vysoké noze, takže jsem měla zkreslené vnímání reality života normálně pracujících lidí. Pocházím sice ze skromných poměrů, ale na to se v záři reflektorů strip klubu v přímořském letovisku rychle zapomíná.

Pojď...

Kolik sis vydělala za večer?

Od 80 až klidně do 200 eur za večer. Občas se také objevil výjimečný klient a pak to mohlo být i několik set eur. To ale nemůže tanečnice očekávat každý den. Kromě platu jsem však dostávala i něco navíc přímo od klientů – klidně i padesát eur. Pokud jsem se rozhodla setkat s klienty i mimo klub, součástí takovéto schůzky byla obvykle večeře a nezbytný shopping. Kabelky, boty, šaty, telefony – za to utráceli klienti další stovky eur.

Jak konkrétně se změnilo tvoje chování vůči mužům po této pracovní zkušenosti?

Předtím jsem byla mladá naivní holčička bez jakýchkoli zkušeností. S touto prací jsem se naučila jak muže ovládat a zmanipulovat tak, jak se mi to hodilo, ale tato metoda samozřejmě neplatí vždy a na kohokoli. V reálném životě jsem se takto postupem času přestala chovat, jinak by mě každý muž považoval stále za striptérku. 

Je striptérka opravdu jen striptérka, nebo se od ní očekává víc?

Záleží na striptérce samotné, jaké si nastaví mantinely. V některých klubech byl jakýkoliv dotek, či dokonce prostituce striktně zakázána. V jiných klubech to některé „tanečnice“ praktikovaly zcela naopak a majitelům podniku to bylo jedno, hlavně že se vydělávalo. Což samozřejmě není dobré pro ty holky, které své hranice mají a nehodlají je překračovat. 

I am sexy...

Když jsme u majitelů barů – jací jsou? Jsou to profesionálové, nebo mají stále punc mafie?

Záleží klub od klubu a země od země. Zažila jsem jak seriózní jednání, tak i jednání, ze kterého běhá mráz po zádech. Jeden majitel klubu byl velice agresivní a chtěl, abych vydělávala stále víc a víc. V Tokiu mi manažer klubu dokonce na dva měsíce zabavil pas, abych mu neutekla pracovat někam jinam. Nakonec ale vždy všechno dobře dopadlo. Všeobecně platí, že ve velkých městech, zejména v Německu a Rakousku, je spolupráce s kluby na dobré úrovni. 

Kdo jsou zákazníci těchto barů?

Škála zákazníků je velice široká. Setkáte se zde jak s pasáčkem ovcí, tak s upracovaným úředníkem, který na návštěvu šetří celý měsíc, tak také s velice bohatými a sofistikovanými muži. Klienti bývali vesměs příjemní, ale setkala jsem se i s těmi dotěrnými a agresivními. Tady pak musí být tanečnice opravdová diplomatka, aby neurazila klienta, ale zároveň si nenechala všechno líbit.

Může tanečnice v baru potkat i opravdovou lásku?

Ano, může se to stát. Otázkou ale pak zůstává, zda-li se onen muž dokáže vyrovnat s prací, kterou děláte nebo jste dělala. A také aby se k vám pak stále nechoval jako k tanečnici. Na druhou stranu je důležité, aby vy jste ho nebrala jako svého klienta. 

Bavilo tě to? Vrátila by ses k tomu, nebo ne?

Ano, určité aspekty této práce mě velice bavily, jiné naopak vůbec. Ale tak je to v každém zaměstnání. S postupem času si člověk uvědomí, že stárne a že tuto práci nejde dělat navždy. Konkurence je veliká, a navíc stále mladší a mladší.

AUTOR: Darina Hlavicová