1. Prvních pár výběhů se držte zpět, vnímejte pocity a reakce těla a vyjděte mu ve všem vstříc. Nespěchejte na něj. Dejte mu čas, aby si zvyklo na nový druh fyzické zátěže. Nepropadejte prvotnímu nadšení a postupujte pozvolna. Každý následující výklus si přidejte pár minut navíc. Běháte-li nejméně dvakrát týdně, mezi jednotlivými týdny byste měli objem tréninku zvyšovat zhruba o 10 procent. 2. Pakliže jste se k běhání odhodlaly vůbec poprvé, nepouštějte se rovnou do zdolání desetikilometrové trati. Zprvu začněte rychlou chůzí. Teprve později ji nahraďte indiánským během, při němž se střídá chůze s během. Až nabydete dojmu, že váš organismus je připraven na další krok vpřed, pokuste se o plynulý běh. I když běhání vypadá na první pohled velmi jednoduše, jde o náročnou fyzickou aktivitu. Proto se vůbec netrapte, že vám i dva kilometry právě zdolané, připadají nekonečně dlouhé. A co vám připadá dnes téměř nezvládnutelné, vám za měsíc nebude stačit. Svému tělu mnohem více prospějete postupnými (a pravidelnými) kroky než občasnou tréninkovou "dardou". Coby začátečníci zapomeňte na kopce a běhejte po rovinách. 3. Věnujete-li se běhání soustavně, zkuste později zařadit do tréninku i změny tempa. Vyběhněte kopeček (jestli dlouhý, krátký, příkrý nebo ne, záleží na vaší chuti) jednou či vícekrát, nebo svižnější rovinku, kličkujte mezi stromy atd. Rozhodně vám běhání nesmí připadat monotónní, proto si vymýšlejte obměny a nezůstávejte věrni stále stejné trase. Máte-li možnost využít sporttesteru, který vám ukazuje aktuální hodnoty vaší tepové frekvence, neváhejte. Budete pak přesně vědět, jak si váš organismus stojí. Zda můžete přidat nebo naopak zvolnit, abyste si zbytečně neuškodily. 4. Až budete cítit, že je čas zase něco přidat, zkuste běžeckou abecedu. Ta má velký vliv na specifické svalové skupiny potřebné k pohybu, které tělo vykonává při běhu. Posiluje je a tím se stává jedním z nejúčinnějších doplňků běžecké přípravy. Všechny cviky provozujte opakovaně na krátkých úsecích (od 30 do 50 metrů), na rovině a na pokud možno hladkém povrchu. Samozřejmostí je jejich technická správnost. Speciálním běžeckým cvičením, tedy tzv. běžeckou abecedou se rozumí např. lifting (práce kotníků), skipping (vysoká kolena), předkopávání, zakopávání, odpichy, kolečko, cval stranou, běh pozadu atd. Abeceda se zařazuje po úvodním rozběhání a protažení. 5. Když už se dostanete ven a máte příležitost se proběhnout, měl by váš běžecký trénink vypadat asi takto: 1. rozklusání (5 až 10 minut), 2. protažení (3 až 5 minut) především spodní části těla. 3. abeceda (6 až 10 minut), 4. delší běh (doba trvání záleží na vaší kondici a terénu, cca tedy od 20 minut a více), 5. vyklusání (5 minut), 6. závěrečný strečink (10 minut). Pokud dobíháte až domů, ke konci zvolněte a protáhněte se (můžete tedy důkladněji) až doma. 6. Neohrnujte nos nad doplňkovými sporty. Nebudete tak zatěžovat stále stejné svalové skupiny a vyrovnáte dysbalance. Vedle běhu (a dalších aerobních aktivit) rozhodně neopomínejte posilování. Slabé svalstvo totiž ohrožuje klouby, šlachy a vazy. Jestliže si nevíte rady, domluvte se s trenérem v posilovně, který vám podle vašich potřeb a "stavu těla" zhotoví tréninkový plán. Pro dobré fungování je potřeba jej mít tělo v celkové harmonii. Navíc plavání, jóga, pilates, balantes, cvičení na velkých míčích atd. mají mnoho pozitivních účinků.