Ušití jednoho kostýmu trvá několik desítek hodin, řekla Kateřina Slavíková z dílny a půjčovny divadelních kostýmů v Českém Krumlově.  Všechny obleky vznikají na dvou šicích strojích. Ale velkou část ještě musejí švadleny Alena Vychopěňová a Hana Ambrůžková ušít v ruce.

Pátrání po látkách

"Začali jsme někdy na přelomu února a března a musíme to stihnout do konce května," řekla Slavíková, která se stará o technický servis. To znamená, že obstarává materiál na kostýmy.

Právě pátrání po vhodných látkách nebývá snadnou záležitostí. Kostýmy jsou většinou ze sametu nebo ručně tkaného hedvábí. Například látka na šaty pro Bohunku z Rožmberka stála přes 20.000 korun.

Další nezanedbatelnou položkou jsou doplňky na šatech. Slavíková odhaduje, že právě na šaty Bohunky z Rožmberka bude třeba přes 40 specifických knoflíků.

Modely by se měly co nejvíc podobat dobovým kostýmům šlechticů. Švadleny z dílny a půjčovny divadelních kostýmů v Českém Krumlově se snaží vycházet z dostupných obrázků.

Knoflíková válka

Jenže některé nejsou příliš kvalitní a nedají se na nich poznat různé detaily. "Museli jsme proto čerpat také z literatury a shánět informace o oblecích šlechticů, abychom lidem co nejvěrněji kostýmy přiblížili," řekla Slavíková.

Obleky však nebudou přesně odpovídat rozměrům Rožmberků. Historici je přesně neznají. Slavíková řekla, že při návrhu a šití se řídily podle dostupných zpráv, jak na přelomu 16. a 17. století zhruba lidé byli vysocí.

"Ale hlavně kostýmy musíme přizpůsobit rozměrům vitrín, v nichž budou vystaveny," zvedla. Proto například šaty Bohunky nebudou tak široké, jelikož by se do prosklených skříní nevešly.

Letos na podzim uplyne 400 let od úmrtí posledního mužského potomka Rožmberků, jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, Petra Voka. Po celý rok odkaz tohoto rodu budou připomínat výstavy v Praze a akce na jihočeských hradech a zámcích.