Tradice tohoto dárku, který je určen pro všechny děti v zemi bez rozdílu původu, se datuje do 30. let minulého století. Balíček dostávají všechny těhotné ženy; jsou v něm dupačky, fusak, oblečení na ven, věci na koupání dítěte, pleny, lůžkoviny a také malá matrace. Díky zmíněné matraci na dně je krabice první postýlkou dítěte. Mnoho dětí ze všech sociálních vrstev pak skutečně v bezpečí čtyř lepenkových stěn spí. 

Nyní mají matky na výběr mezi krabicí a hotovostí, která činí 140 eur (3600 Kč). Krabici ale volí 95 procent nastávajících rodiček, protože její cena je mnohem vyšší. Tradice dárku od vlády byla ve svých počátcích určena výhradně pro rodiny s nízkými příjmy, to se ale v roce 1949 v rámci rovnostářského přístupu změnilo. 

"Budoucí matky krabici nedostávaly jen tak, podle nové legislativy musely ještě před čtvrtým měsícem těhotenství navštívit lékaře," podotýká Heidi Liesivesiová, která pracuje pro finskou sociální pojišťovnu Kela. Box tak nejen poskytnul matkám potřebné věci pro dítě, ale také je v nově vznikajícím sociálním státě navedl do rukou lékařů a sester. 

Ve 30. letech bylo Finsko chudou zemí s vysokou kojeneckou úmrtností, která činila 65 mrtvých na 1000 narozených dětí. V dalších desetiletích se ale situace rychle zlepšovala. 

Mika Gissler z helsinského Národního institutu pro zdraví a péči k tomu vidí několik důvodů - mateřská krabice a prenatální péče pro všechny ženy ve 40. letech, které v 60. letech doplnil systém celostátního zdravotního pojištění a síť střediskových nemocnic. 

Krabice, které je nyní 75 let, se stala součástí finského rituálu při cestě k mateřství. Nyní 49letá Reija Klemettiová dodnes vzpomíná, jak si šla na poštu vyzvednout krabici pro jedno ze svých šesti dětí. 

"Bylo to milé a vzrušují, byl to první příslib očekávaného dítěte," řekla. "Má matka, přátelé a příbuzní byli vždy nedočkaví, aby se dozvěděli, co všechno je uvnitř a jaké barvy byly pro daný rok vybrány". Její 78letá tchyně před porodem prvního ze svých čtyř dětí v 60. letech na krabici velmi spoléhala, protože v té době netušila, co všechno bude potřebovat. 

Chození po obchodech a porovnávání cen

Třiadvacetiletá dcera Klemettiové Solja s matkou sdílí stejný pocit vzrušení, který kdysi Reija ze získání "první významné věci" před porodem prožila. Nyní má sama dvě děti. "Je snadné zjistit, v jakém roce se dítě narodilo, protože oblečení v krabici se každý rok vždy trochu změní. Je krásné to porovnávat a pomyslet si 'Ach, toto dítě se narodilo ve stejném roce jako to moje'," vysvětlila 35letá matka dvou chlapců Titta Väyrynenová. 

Pro některé rodiny by obsah krabice byl cenově nedostupný, pokud by nebyl zdarma, ačkoli pro Väyrynenovou to byla spíše otázka ušetřeného času než peněz. Během prvního těhotenství totiž dlouho pracovala, takže byla ráda, že jí balíček ušetřil porovnávání cen a chození po obchodech. 

"Jistá nedávná studie uvedla, že finské matky jsou ty nejšťastnější na světě. A krabice je jednou z věcí, která mě k tomu napadá. Je o nás dobře postaráno, i když některé veřejné služby se teď potýkají se škrty," dodává Väyrynenová. 

Klasické látkové pleny

Obsah krabice se během let měnil, což odráží vývoj doby. Ve 30. a 40. letech obsahovala látky, protože matky byly zvyklé oděvy pro děti šít samy. Během druhé světové války ale flanel a bavlnu požadovalo ministerstvo obrany, takže plátna nahradily papírové ložní pokrývky a zavinovačky. V 50. letech v balíčku začal narůstat podíl konfekce, která se v 60. a 70. letech vyráběla z nového elastického textilu. 

V roce 1968 se objevil spací pytel, který následující rok vůbec poprvé doplnily jednorázové pleny. Na přelomu tisíciletí je ale opět nahradily klasické látkové pleny, částečně i z ekologických důvodů.