Herec "četl" z dopisů, které dostává od svých diváků - obdivných, směšných, naivních i těch, v nichž se ho fanoušci ptají na radu. V odpovědích na ně sehrál několik etud a pobavil publikum vypointovanými příběhy. Na scéně, kterou pokrýval jen zmačkaný papír a stohy listů, se zamyslel nad vlivem jazzové hudby i minutou ticha, kterou lidé uctívají památku zesnulých.

"Nechci dávat žádné kurzy ani rady, protože kdo sbírá pyl, měl by poskytovat i vlastní med," řekl. Zaplněný sál rozesmál líčením, jak se kdysi učil u moře potápět, a k dobrému dal setkání s mimem Marcelem Marceauem. Právě však seděl s otevřenými ústy na zubařském křesle - takže z hovoru moc nevyrozuměl.

Sólo na saxofon

"Potřeboval jsem mnoho času, abych si oblíbil své chyby," zakončil Richard 90minutovou one man show. Některé z historek vypsal v knize Jako ryba bez vody, kterou právě vydalo česky nakladatelství Mladá fronta.

Představení přivezla do Česka a na Slovensko agentura Artpartner, orientující se především na ruské návštěvníky Prahy. I proto byl Richardův monolog tlumočen titulky kromě češtiny i do ruštiny. Vyprávění přerušoval jen Richardův syn Olivier Defays sóly na saxofon.

Cena na karlovarském festivalu

Sedmasedmdesátiletý herec se netajil tím, že rád rozdává smích. Dodnes oblíbené jsou na DVD i při televizních reprízách jeho komedie Velký blondýn s černou botou, Hořčice mi stoupá do nosu, Roztržitý či Život plný malérů. Jako partner s odzbrojujícím pohledem vtipně kontrastoval se sebevědomým ranařem v podání Gérarda Depardieua v komediích z 80. let Kopyto, Otec a otec či Uprchlíci. Na kontě má i vážnější role. Byl například kuchařem v gruzínsko-francouzském snímku Tisíc a jeden recept zamilovaného kuchaře, za nějž dostal Césara za nejlepší herecký výkon i cenu na karlovarském festivalu.

Vážnou roli dostal ve filmu Paříž 36 o lidech z předměstského kabaretu. Málokdo by poznal, že typické francouzské uličky vyrostly na poli blízko silničního tahu na Říčany. Při pobytu ve Francii s ním v roce 2007 Iva Frühlingová natočila duet. Milovník krásy, filmu a kubánských doutníků je odborníkem na víno - loni na Žižkově otevřel restauraci pojmenovanou po jeho prvním vínu z roku 1989 Mon Rouge Pif (Můj červený frňák).