Hlavním cílem studie, kterou uskutečnil MUDr. Petr Tláskal, CSc., primář Fakultní nemocnice Motol a předseda Společnosti pro výživu ve spolupráci s prof. MUDr. Hanou Hrstkovou, přednostkou 1.Dětské interní kliniky LF MU a FN v Brně, bylo zhodnocení příjmu jednotlivých složek výživy dětí předškolního a časného školního věku. Mezi tyto složky, kromě celkového energetického příjmu, patřily: bílkoviny, tuky, cukry, minerální látky, vitamíny a další živiny; z potravin zvláště mléko a mléčné výrobky. Studie zkoumala, zda jsou tyto složky přiměřeně konzumovány, nebo zda se objevuje jejich nedostatečný nebo nadměrný příjem, který by mohl dlouhodobě ovlivňovat zdraví. Studie začínala vyplněním dotazníku s obecnými údaji o dítěti a jeho rodině, dvoudenním záznamem příjmu potravy a tekutin jak doma, tak ve škole. Následovalo zpracování dotazníků nutričními terapeutkami a vyhodnocení pomocí programu Institutu Danone – Nutridan (Nutriční software s názvem NutriDan umožňuje odborníkům sledovat vývoj stravovacích zvyklostí a výživového stavu jednotlivců i populačních skupin a poučit pacienty o správné výživě)- Studie se zúčastnilo 2792 dětí; 1087 z mateřských škol, z toho 59% chlapců a 41% dívek; 1705 dětí ze základních škol, z toho 55,1% chlapců a 44,9% dívek. Záznam každého dítěte (jeho spotřeby potravin z dotazníků) byl zapsán do programu Nutridan, který vyhodnotil průměrný denní nutriční příjem. Do dalšího zpracování byly vypočteny průměry ze dvou hodnocených dnů, tedy průměrný příjem jednotlivých živin a energie na den. Všechny údaje byly vyjádřeny v procentech doporučené denní dávky. Z výzkumu vyplynulo, že průměrný denní energetický příjem v předškolním věku je 98,48% doporučené denní dávky. Průměrný denní energetický příjem ve školním věku je 98,41%. Studie prokázala, že 12,7% předškolních dětí a 17,8% školáků má zvýšený energetický příjem. Vysoký energetický příjem nad 140% doporučené denní dávky má 4,8% předškoláku a 7% školáků. Další výsledky studie prokázaly nevyvážený příjem některých nutričních složek ve výživě dětí předškolního a časného školního věku a to zejména nevhodné složení tuků, vysoký příjem sodíku, nižší příjem jódu, a nízký příjem vitamínu D. Ve vztahu k doporučovanému příjmu mléka a mléčných výrobků pro dětskou populaci byl příjem těchto potravin v obou skupinách dětí nižší. Podle odborných doporučení by děti od dvou do čtyř let měly konzumovat mléko a mléčné výrobky ve čtyřech denních porcích, děti nad čtyři roky ve třech až čtyřech porcích denně. Podle studie mléko pije denně 44,6% předškolních dětí a 46,2% dětí časného školního věku. Mléčné výrobky denně konzumuje 66,3% dětí předškolního a 59,3% dětí školního věku. Mléko a mléčné výrobky jsou zejména v dětskému věku nepostradatelné. Jsou zdrojem esenciálních aminokyselin, významným zdrojem vitamínů skupiny B a A, které příznivě zasahují do metabolických procesů. Obsahují minerální látky jako zinek, jód, hořčík a především vápník, který společně s laktózou (mléčným cukrem) mimo jiné snižuje i riziko rozvoje obezity. Aby se vápník dostal do kostí, potřebuje pomoc od vitamínu D, jehož konzumace u českých dětí je podle studie pouze 50% doporučené denní dávky. Důležitým potravinovým zdrojem vitamínu D jsou například ryby nebo výrobky obohacené o vitamín D.