Potřeboval operaci, krev sehnal na černém trhu. Bulharská realita

- Ženy autor: Danica Klein

Její 85letý manžel potřeboval okamžitou operaci, ale doktoři jí řekli, ať si krev pro chirurgický zákrok sežene sama. Slavka Petrovová spolkla hořkost a vydala se smlouvat na černý trh mimo státní krevní kliniku. Pro pacienty a rodiny v Bulharsku je to krutá realita.

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

V této zemi Evropské unie je znepokojující nedostatek dárců, nemocnice jsou odkázány na dotace a obchodníci s krví, zejména Romové, prosperují.

Na lavičkách, v restauracích...

Obchodování s krví a krevními produkty je v Bulharsku nelegální a hrozí za ně pokuta až pět tisíc eur (přes 122.000 korun). Ale právníci tvrdí, že je obtížné protiprávní krevní transakce dokázat, protože oficiální žalobu musí podat osoba, která dárci platí. A rodiny jsou často zoufalé, takže považují černý trh s dárci krve za záchranu života.

V ulicích kolem transfuzních stanic vysedávají a pokuřují na lavičkách nebo v restauracích desítky mužů, kteří jsou připraveni na ty, kteří je potřebují. A nemusí čekat dlouho.

"Ještě předtím, než jsem se rozhodla, co dělat, postavili se přede mě tři muži a zeptali se, jakou krevní skupinu hledám," řekl Petrovová, 82letá bývalá státní zaměstnankyně. Cena ale může být odrazující.

"Když mi řekli, že mě to bude stát 250 eur (přes 6100 korun), pomyslela jsem si, můj Bože, to je moje celá penze," řekla. "Na moment jsem zmlkla a oni se rozhodli snížit cenu na 200 eur (4900 korun)."

Zachránce života nebo příživníky?

Jakmile je obchod uzavřen, je přivolán dárce, který se potuluje v okolí nebo častěji čeká na telefonu, a na krevní klinice se pak vydává za příbuzného. Zde dostane osvědčení o dárcovství, které prodá zoufalé rodině. Krev poté putuje ke kontrole a když se zjistí, že je nezávadná, použije se k doplnění nemocničních rezerv.

Jde o zachránce životů, nebo příživníky? Záleží na úhlu pohledu. Mariana Šipkovensková upřednostňuje první kategorii. Bývalá novinářka se musela spolehnout na krevní dárce, když její 89letá matka podstoupila operaci zlomené stehenní kosti. Prohlásila, že by krev dala sama, ale po lékařské kontrole jí to nebylo doporučeno.

"Jsou to ti, kteří vám dají něco nedocenitelného, když to potřebujete a když to nemůžete získat jinde," řekla. Sami překupníci prohlašují, že nabízejí dobrou službu. 
"Nemyslím, že je zločin pomáhat lidem, kteří to potřebují," řekl jeden z nich. Ze strachu z postihu ale odmítl zveřejnit jméno. "Roky jsem nemohl najít práci a prodej krve je pro mě a mou rodinu způsob, jak přežít."

Nelegální

Pracovníci transfuzních stanic jsou si dobře vědomi nelegálních obchodů, ale považují se za bezmocné, aby něco učinili. Nanejvýš požádají policii, aby překupníky odehnala od vstupních dveří. Jenže ti se brzy vrátí.

Náměstkyně ředitele střediska Natalija Mašarovová připustila, že neexistuje žádná právní cesta, jak této praxi zabránit. "Ačkoli to není legální, každý může svobodně přijít a darovat krev," řekla.

HIV, žloutenka a jiné

Centra ale často v transakci prohrávají. Krev, u které se zjistí nákaza virem HIV nebo žloutenkou typu B či C je odmítnuta a dárce je umístěn na zákazový seznam. Nějaký čas to ale trvá, zatímco dárcovské listy jsou vydány okamžitě, řekla Mašarovová.

Její šéf Andrej Andrejev tvrdí, že státní kliniky mají dostatek krve pro ty, kteří to potřebují. Rovněž vyzývá lidi, aby se na černý trh neobraceli. Ale Rumen Dimitrov, chirurg v jedné z hlavních nemocnic v Sofii, tvrdí, že nedostatek krevních zásob je problém, se kterým se potýká každý den.

"Často musíme od příbuzných našich pacientů žádat dárcovské certifikáty, protože z krevních bank dostáváme na operaci jen litr krve. V některých případech jsou potřeba dva nebo tři litry," řekl Dimitrov. "Kvůli nedostatku krve se některé naplánované operace o týdny odkládají."

Hromadné kampaně dárcovství

Až do roku 1989, kdy byla tato balkánská země pod komunistickou nadvládou, byli Bulhaři horlivými dárci krve. Vojenští branci dostávali dvoudenní opušťáky pokaždé, když darovali krev.

Ale dobrovolné dárcovství za posledních dvacet let upadlo. S počtem 23 dobrovolných dárců na 1000 obyvatel za sebou Bulharsko nechalo z evropských zemí jen Albánii, Bosnu a Moldavsko. Podle Americké asociace krevních bank je v USA průměr dárců 53 na tisíc, což je údaj podobný ve většině zemích EU.

Bulharské úřady vyzývají obyvatele, aby prokázali soucit s potřebnými a zapojili se do kampaně dárcovství krve. Červený kříž a pravoslavná církev spustily v období Velikonoc dvouměsíční akci s názvem Zapalte svíčku, darujte krev. Tento krok měl upozornit na dlouhodobý nedostatek krve v zemi.

Tagy: operace krev Bulharsko

Zdroje: ČTK