Můžete si oči vyplakat, srdce může puknout, svět vypadá, že by se měl zastavit, ale nic z toho se nestane. Život půjde dál. Krutost běhu času je v tomto případě opravdu hořká. Je to tak, i když vám ze života odejde vaše "osudová láska". Zeměkoule se nezastaví. A ani neexistuje kouzlo, které vám dotyčného vymaže ze srdce. Jak tímto bolavým obdobím projít tak, abyste nezahořkli na celý svět?

Nemusíte rovnou trpět insomnií, abyste se po ránu trápili tím, že ten spánek dnes v noci "nebyl ono". Dodržovat spánkovou hygienu přitom není těžké a tělo se vám bohatě odmění. Na co si tedy dát večer pozor? 

Šikana na pracovišti je čím dál častější jev, zkušenosti s ní má téměř čtvrtina osob a dvě třetiny obětí jsou šikanovány déle než rok. To už před pár lety ukázal výzkum společnosti STEM/MARK. A situace se nezměnila ani dnes. Doba, ve které žijeme, je orientovaná na výkon a výsledky, což mnohdy vyvolává stres a atmosféra na pracovišti se tak rozhodně nedá považovat za příjemnou. Zkrátka ideální prostředí pro vznik šikany.

Hormon adrenalin má v lidském těle nezastupitelné místo. Díky němu zvládáme stresové situace, překonáváme strach a nebezpečí. Jindy ho zase vyhledáváme dobrovolně, například při provozování extrémních sportů nebo sledování hororů. V každém případě ale platí všeho s mírou. Adrenalin se totiž vyplavuje i při psychickém stresu, a pokud s ním bojujeme dlouhodobě, zaděláváme si na řadu zdravotních problémů.

Pravidelný stres patří k životu v moderní civilizaci jako slunce a měsíc. Mnozí lidí se s tím naučili žít, nikoliv nadarmo však v důsledku přemíry stresu stoupá i spotřeba antidepresiv, alkoholu či jiných drog. Vysokou daň, jakou člověk platí za stres, jsme však doposud zřejmě stále přesně nevyčíslili. Nová studie naznačuje, že stres negativně ovlivňuje i střevní mikrobiotu - a ta zase naopak negativně ovlivňuje imunitní systém. Situace může zřejmě vést až k autoimunitnímu onemocnění. 

Letos byla zima dlouhá a nástup léta naopak rychlý. Náš organizmus je vyčerpaný a zatížený toxiny. V důsledku toho jsme unavení a zesláblí. Co udělat proto, abychom se zase cítili fit? Máme pro vás několik tipů.

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?

Lék na nesmrtelnost slibovali obchodníci s deštěm lidstvu nejspíše v každé době. Skupina vědců, kteří vyvíjejí různé terapie na prodloužení života, se však dušuje, že jejich přístup má poněkud vyšší šanci na úspěch. Moderní metody genové analýzy a editace totiž v posledních letech výrazně zvýšily naše povědomí o možných klíčových procesech stárnutí. Nyní přichází i první výsledky jednoho z léků, který nám věk může prodloužit. Po ročním testu na lidech však lze zatím jen říct tolik, že zatím nikoho nezabil.