Čeští pacienti s roztroušenou sklerózou údajně nemají léčbu jako v EU

Léčba je sice soustředěna do 14 center, mají však problém získat na ni dostatek peněz. V EU začíná razantní léčba betaferonem po prvním záchvatu, v ČR je pro to lék také schválen, zdravotní pojišťovny ale zahájení léčby oddalují. Argumentují omezenými zdroji a hodnocením efektu pro daného pacienta.

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému. Postihuje mladé lidi mezi 20. až 40. rokem věku, častěji ženy. Řada pacientů končí na vozíku a s invalidním důchodem.

"Pokud se razantní léčba nezahájí včas, 60 procent pacientů potřebuje do 15 let dvě berle, aby ušli sto metrů, a 80 procent ztratí do deseti let práci," varovala Havrdová. Přitom pacient, který pracuje, přináší do HDP přes půl milionu korun ročně, tedy výrazně víc, než kolik stojí léčba. Stát také ušetří na sociálních dávkách a invalidních důchodech.

Havrdová uvedla, že když se léčba betaferonem zahájí hned po prvním záchvatu nemoci, kdy pacient ještě nemá žádné obtíže, u 37 lidí ze 100 nemoc nepropukne naplno a u pacientů, kteří již problémy mají, oddálí lék plné propuknutí nemoci v průměru o 750 dní. Zdravotní pojišťovny podle Havrdové ale na tato fakta nedají.

Betaferon sice Státní ústav pro kontrolu léčiv od loňského května schválil k léčbě už po prvním záchvatu nemoci, centra ho ale podle Havrdové i tak dávat všem nemohla. V době ekonomické krize je to podle ní ještě horší. "Pojišťovny vyhrožují, že uhradí jen sto procent loňských nákladů, čili bychom nemohli nabírat žádné nové pacienty," řekla.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich řekl, že pojišťovny navyšují výdaje na interferony ročně o 30 procent. Měsíční léčba stojí 18.500 až 40.339 korun, biologická léčba 222.000 až 484.000. "Považujeme proto za nutné, aby byla nasazována jen v případech, kdy je efekt pro pacienta nejvyšší, a ukončována při snížení efektu," řekl.

Celkový počet léčených není podle docentky znám, léky na roztroušenou sklerózu už se nenakupují centrálně, takže odborná společnost tyto údaje nemá a neví, kolika pacientům se správné léčby nedostává.

"Na našem pracovišti ve VFN byla asi tříměsíční proluka mezi potřebnými a zařazenými. Dohoda se podařila jen s některými pojišťovnami, nejvíce vyšla vstříc Všeobecná zdravotní pojišťovna," řekla Havrdová. Léčbu si tak podle ní budou muset vymoci sami pacienti, mají na to právní nárok. Lékaři jsou v pozadí, aby prý nebyli nařčeni, že lobbují pro firmy.