Obzvlášť nebezpečné z hlediska viróz jsou teploty kolem nuly, které nejvíce přejí šíření virů. Kromě toho nám v tomto období hrozí i prochladnutí organismu. Tkáně jsou méně prokrvené a ubývá bílých krvinek, které chrání naši imunitu jako dobře vycvičené vojsko. Na sliznicích, kde žijí v dynamické rovnováze, prospěšné mikroorganismy s patogenními, začnou náhle hrát prim patogeny. Oslabí se obranyschopnost organismu, původci chorob se mohou snáze přemnožit a způsobit nemoc.

Pokud nás opakovaná respirační onemocnění přivádějí často do ordinace, je na čase začít přemýšlet o tom, čím vylepšit imunitu. Současná medicína má už k dispozici různé stimulační prostředky - imunomodulancia. Dříve, než nám je ale lékař předepíše, musí zjistit, v jakém stavu náš imunitní systém je. Posoudí tvorbu protilátek a případně doplní chybějící. A také zjistí množství specifických bílých krvinek - pokud odhalí jejich nedostatek, může naordinovat lék, který stimuluje buněčnou imunitu.

Přípravky, které dokáží stimulovat imunitu, lékaři nasazují na přelomu pozdního léta a podzimu. Období od listopadu, kdy hrozí riziko častějších nemocí z nachlazení, není pro zahájení této léčby vhodné. Podle slov lékaře nemá také smysl imunomodulátory podávat zdravým lidem. K preventivnímu účelu lépe poslouží vakcinace proti chřipce. Očkování se ovšem nedoporučuje pacientům s autoimunitními chorobami, u kterých by mohlo vyvolat alergickou reakci. Podávat se nesmí ani těm, kteří trpí vážnou imunodeficiencí, při níž nejsou schopni vytvářet protilátky. Ani pro ostatní nejsou ovšem vakcíny samospasitelné. Pro vylepšení imunity můžeme leccos udělat i my sami.

Víte, že…
- imunita je schopnost organismu rozeznat "své" od cizího a pomocí buněk a protilátek toto "cizí" (nejčastěji choroboplodné zárodky jako jsou například bakterie nebo viry) zneškodnit
- imunitní systém nepůsobí vždy jen ve prospěch organismu. Někdy mu i škodí. Účinné mechanismy imunitního aparátu se mohou z ne vždy jasných důvodů obrátit proti vlastnímu tělu a poškozují ho (autoimunita). Proto platí, že stimulace imunitního systému , ať už léky nebo vakcínami, nemusí být ve všech případech prospěšná
- imunitní systém nemá své řídící centrum. Na jeho správném fungování se podílí řada orgánů: mandle v krku, brzlík (u dětí , zaniká spontánně do dvaceti let věku), slezina, mízní tkáň, mízní uzliny, kostní dřeň